O Martinovi, půdě a cyklech života

O Martinovi, půdě a cyklech života

Tento příspěvek není tak úplně naším vlastním,ale souvisí celožitným bio chlebem, který nikde jinde v okolí než v YESBez nekoupíte! Na naše přání pečen v Křepenické pekárně z bio mouky od Probia! Krásný rozhovor se zakladatelem PROBIO panem Hutařem vedl Jarda Dušek v poslední Duši K, doporučujeme ke shlédnutí.

Foto: Tomáš Frait, MAFRA

O Michalovi a zelenině

O Michalovi a zelenině

Michale, proč KPZ?

Rád bych prostřednictvím KPZ (komunitně podporované zemědělství) zpřístupnil obyvatelům Příbrami a blízkého okolí zdroj především biodynamicky pěstované zeleniny, přičemž současně podpoříme farmáře ze Svobodného statku na soutoku (Litoměřice). Skupina kolem KPZ by se také mohla stát iniciátorem setkávání lidí „naladěných na podobnou strunu“, a nabídnout nejen členům prostor pro sdílení a realizaci dalších myšlenek, které aktuálně v nabídce místních spolků chybí.

Založením KPZ Příbram chci zejména podporovat a šířit myšlenku biodynamického zemědělství. Obecně chci podporovat přímou spolupráci farmářů a komunity, která je výhodná pro farmáře (zajištěný odbyt za rozumné ceny; snížení rizik sezónních výkyvů), komunitu (zajištěná kvalita za bezkonkurenční cenu; sdílení rizik ze sezónních výkyvů), i krajinu (šetrné hospodaření, dlouhodobě udržitelné). Biodynamické zemědělství vychází z anthroposofie, stejné filosofie, z níž čerpá například i Waldorfská pedagogika a další, méně známá hnutí. Právě tento fakt je pro mne osobně velmi důležitý, neboť ukazuje, že biodynamické principy se nesoustředí pouze na pěstování kvalitní zeleniny, ale že dbají i o to, aby byla „pěstována“ také krajina, a lidé, respektive společnost. Je to pro mne alternativa k jednostrannému „materialistickému“ pohledu, běžné průmyslové praxi používané v zemědělství, a dalších odvětvích, často ku škodě krajiny, rostlin, zvířat,a lidí…

Jsem zakládajícím členem KPZ Klecany, kde jsem od založení v roce 2015 až do roku 2018 byl koordinátorem. Nabízím své zkušenosti a kontakty na některé další skupiny KPZ, podobně zaměřené občanské iniciativy, a farmáře.

Michale, povíš nám o sobě něco víc?

Původní profesí jsem chemik, ale přesto, nebo možná právě proto, jsem si všímal nepříznivých aspektů aplikace vědy v praxi, zejména těch aspektů spojených s průmyslovou velkovýrobou. Napomohl tomu jistě i fakt, že pocházím z vesnice, a můj děd byl před kolektivizací rolník, jehož životem byla práce na poli a péče o hospodářská zvířata. Na zahrádce rodinného domu pak vznikl i můj vztah k Zemi, který byl studiem chemie nejprve odsunut do pozadí, ale později opět sílil.

Po několika letech práce v chemičce jsem poznal, že omluvné zdůvodnění mnohých nepříznivých aspektů průmyslové výroby je pouhou zástěrkou toho, že by to šlo i jinak, jen to není ekonomické. Snahy o „trvale udržitelný růst“ mi též začaly být k smíchu, nebo spíše k pláči, neboť je přece známo, že „Země se v čase vyvíjí, aniž by rostla“. Připadá mi, že rozumný zdroj energie je Slunce, a jelikož solární konstanta je konstantní, je tedy zřejmé, že i energetické možnosti Země (potažmo civilizace) jsou limitované, a nemohou tedy „udržitelně růst“. Proto jsem změnil obor a přešel z velkotonážní chemie do oblasti farmacie, konkrétně hojení ran (diabetické nohy, bércové vředy, a podobné komplikované rány). Poznal jsem, že zájmem farmacie je také především zisk bez ohledu na cokoliv jiného, což mi vzalo značnou část motivace dále podporovat tento obor…

V té době jsem se ale již díky své partnerce Katce setkal s informacemi o „bio“, kterým jsem ale příliš nerozuměl, a ani jsem moc nevěřil, že to může být „udržitelné“, jelikož jsem měl díky nepřesným informacím neúplný pohled. Nepřesvědčilo mne zcela ani několik návštěv Emerson college ve Forest Row ve Velké Británii, které na mě nicméně velmi zapůsobily, mimo jiné i díky shlédnutí filmu Queen of the Sun.

Motivovalo mě to k rozhodnutí udělat další zlomový krok na své životní pouti, konkrétně vydat se na poznávací cestu do zahraničí a pokusit se poznat, co to „bio“ vlastně je, a zda to je, nebo může být, rozumná alternativa k tomu, co znám.

Začal jsem v Norsku na farmě „Nordgard Aukrust“ ve městě Lom (viz. https://www.aukrust-nordgard.no), kde jsem dobrovolničil jeden měsíc. Následně jsem půl roku dobrovolničil na několika biofarmách v Kanadě (kde jsem pak ještě půl roku pracoval a cestoval). Dobrovolničení na biofarmách v Kanadě jsem si domlouval prostřednictvím organizace WWOOFCanada (WorldWideOpportunities On OrganicFarms, viz. www.wwoof.ca).

V Kanadě, konkrétně ve městě Nelson (viz. https://www.nelson.ca), jsem se také seznámil s komunitou podporovanými, respektive provozovanými „podniky“. Bylo jich tam více, například obchod „Kootenay Co-op“ (viz. https://kootenay.coop/), rozhlasová (rádiová) stanice (viz. https://www.kootenaycoopradio.com) nebo pekárna s kavárnou (viz. https://kootenaybakerycafe.com).

Poznal jsem tedy, že „bio“ je nejen udržitelné, ale že je to hnutí fungující, a založené na promyšlených filosofických základech podložených v zahraničí mnohaletými zkušenostmi (organizace WWOOF, dnes celosvětově působící, vznikla ve Velké Británii před cca 40 lety).

Po návratu do ČR jsme s Katkou hledali možnost, jak podporovat místní biofarmy, ideálně prostřednictvím nějaké vhodné skupiny přátel, nejlépe ve formě komunity. Na adventním trhu na Waldorfské ZŠ „Na dědině“ v Praze (rok 2014) jsme se seznámili s Jaroslavem Lenhartem, farmářem na biodynamickém Svobodném statku, potažmo společenstvím Camphill České Kopisty, a též se dozvěděli o chystané první schůzce Společenství kolem Svobodného statku na soutoku. Následně byla v roce 2015 založena KPZ Klecany, která díky přízni obyvatel dále pokračuje.

Mým cílem je být užitečným členem komunity, kde žiju, i Společenství kolem Svobodného statku; přispět svým dílem k oživení krajiny i společnosti, navázat na odkaz předchozích generací a předat tyto hodnoty dalším generacím.

Obecně se snažím poznat anthroposofickou filosofii, na níž jsou založeny všechny praktické aplikace, jako je biodynamické zemědělství nebo waldorfská pedagogika. Nabízí totiž množství impulsů pro obohacení osobního života jak jednotlivce, tak i společenství. Fascinuje mě díky tomu, že vnímá působení nejen např. rostlin na poli na sebe navzájem, ale i na jejich okolí, ať již „blízké“ (např. krajina, či životní prostředí), nebo i „vzdálené“ (např. vlivy „hvězd“ a jejich pohybu, či nehmotných „jsoucen“).

Abych lépe poznal waldorfskou pedagogiku, absolvoval jsem tříletý seminář pro waldorfské učitele (ač jsem „neučitel“). Učil jsem několik epoch na waldorfském lyceu v Semilech a Příbrami, ale mé aktuální schopnosti nedosahují potřebných kvalit na to, abych se mohl v dohledné době stát waldorfským učitelem.

Katko, prosím, představ nám i Tvou cestu.

Studovala jsem biodynamické zemědělství na Emersoncollege ve ForestRow ve Velké Británii, a pak také dobrovolničila na několika biofarmách (př.v Norsku na „NordgardAukrust“ ve městě Lom, viz. https://www.aukrust-nordgard.no). V Čechách, v dostatečné blízkosti Prahy, mi něco podobného velmi chybělo. Když jsme se s Michalem doslechli o Svobodném statku, a vznikajícím Společenství, byla to jasná volba J Potěšilo nás, že zájem o odběr biozeleniny vzešel i ze strany sdružení Pravý Hradec v Klecanech, s možností využít prostor v Klíčku. Tak jsme šli do toho‼! J

Co byste jako noví členové „příbramského společenství“ uvítali?

Abychom se mohli přestěhovat do Příbrami, uvítali bychom pomoc s hledáním podnájmu s „nekomerčním nájmem“, s dobrou dostupností MHD do Příbrami. Ideálně byt v domě se zahradou, kde bychom mohli pěstovat zeleninu (stačí pár metrů čtverečních záhonků), a kde by Matěj mohl „pobíhat“.